Slave roboti WebMedea

V předchozím příspěvku jsem psal, že se naše slave aplikace na internetu chovají slušně. Co si pod tím představit? Ve WebMedea se na internet díváme jako na les. Les si žije svým životem, roste a mění se nezávisle na WebMedea. Ta jej pouze z každého jeho místa pozoruje. Jak? Naše infrastruktura představuje mraveniště rozesetá po lese. Slave aplikace pak představují mravenečky sbírající po lese kousíčky informací, které odnáši do mraveniště.

 

Za prvé, slave aplikace respektují robots.txt na webech. Pokud si autoři webu nepřejí, aby určité části webu procházeli roboti, naše slavy to respektují. Zkrátka mraveneček není dotěrný a nevleze do nory zvířátku, které si to nepřeje. 

 

Za druhé, slave aplikace poslouchají svého mastera, který je neposílá dvakrát na to samé místo dříve, než za určitou dobu. Z daného webu si tak slave odnese jen potřebné minimum informací, které předá masterovi (a ten registrům), a na web se vrátí až když je informaci nutné aktualizovat. Mravenečci jsou tedy organizovaní a neshlukují se opakovaně na jednom místě v lese a nepustoší ho.

 

Za třetí, slavy jsou šetrné ke službám Seznamu a Google, data si berou jednou za čas a v malých množstvích. Master aplikace vyhodnocují priority - o která data si kdy říci. Analogie: Mravenečci sbírají jehličí kolem stromů a nosí je do mraveniště.

 

Toto není samo sebou, zatímco WebMedea slave je mraveneček, existují aplikace, které se v lese chovají jako dřevorubci. Zadavatel řekne dřevorubci, co má natěžit, dřevorubec vezme sekeru a jde rubat. Rube hlava nehlava. Čím více lidí chce natěžit data, tím více dřevorubců nenávratně devastuje les. Ekonom i ajťák si snadno udělají obrázek o škálovatelnosti takové služby i její závislosti na okamžité dostupnosti plundrovaného lesa. :)