První dojem z KDE 6? Neskutečně rychlé!

Jako grafické prostředí jsem používal všelicos. Na začátku to bylo Gnome. Potom jsem se zhlédl v minimalističnosti Xfce, pro něž jsem založil zápis na české Wikipedii. Následovalo další minimalistické prostředí LXQt do nějž jsem svého času přispíval jako programátor zdokonalováním správce souborů Qtfm. Pak mě posedlost minimalističností přestala bavit a již natrvalo jsem zakotvil u KDE.

KDE 5 tady bylo 10 let. Svižné, plnohodnotné grafické prostředí, které se díky Plasmě srovnalo se svými komerčními konkurenty. A v lecčems je i překonalo. Minulý týden jsem zjistil, že mi do archovských repozitářů doputovalo KDE 6. S trochou obavy jsem do Yakuake podvědomě psal archlinuxákům notoricky známé "pacman -Syu". V paměti jsem měl ještě přechod z KDE 4 na KDE 5, kdy jsem si pak dva dny dával dohromady pracovní prostředí. Obavy vystřídal úžas. Do 10 minut nainstalováno i s rebootem. Naprosto hladký přechod, bez jediného problému. A ta rychlost! Mám klasický kancelářský T-čkový Thinkpad se čtyřjádrovým Intel i5 a 48 GB RAM, na nedostatečný výkon si nemůžu stěžovat ani se stovkami tabů v Chrome. Ale ten rozdíl byl stejně cítit. Okamžitá odezva čehokoliv. Žádná prodleva nikde. 

O víkendu jsem doma šel pozlobit i svůj vysloužilý, stařičký Thinkpad T460, který řádně funí a laguje, když na něm současně běží integrační testy WebMedea jobů pro zpracování dat a současně mám otevřeny 3 robustní IDE a mraky záložek v prohlížeči. Po instalaci KDE 6 nastala opět dramatická změna. Už jsem měl pro něj rezervované místo v našem pohřebišti vysloužilých Thinkpadů, ze kterého si Marek bere součástky, když někomu z rodiny či kolegů potřebuje opravit notebook. Ale stal se tak použitelným. KDE 6 vřele doporučuji.