Příběh obrazu

Jako malý jsem trávil léta u babičky a dědy v malebné Modre. Měl jsem zde své království, svůj svět sám pro sebe, když jsem si v rozlehlé zahradě stavěl bunkry, kopal jámy, nebo lezl po stromech a nemohl se dočkat, až přijde děda z práce a já se budu kolem něj motat, když bude pečovat o vinohrad, nebo něco spravovat.

Příjemným zpestřením pro mě byly návštěvy u mé pratety Alenky a jejího bratra Jana ve velkém domě na náměstí. Jakmile jsem překročil práh domu, dýchla na mě atmosféra první republiky. Krásné staré fotky, hezký nábytek a noblesní chování pratety. Cítil jsem se jako v zóně klidu, rozumu a důstojnosti, kam neproniknou žádné starosti z okolního světa. Rodiče prastrejdy a pratety vybudovali ve 20.tých a 30.tých letech vlastníma rukama z nuly velikou firmu, měli několik provozů, vlastnili domy v Bratislavě. Pologramotní zloději jim pak všecko ukradli, zůstal jim jen dům na náměstí, ve kterém bydleli. S prastrejdou byla ohromná sranda, rozuměl mé dětské duši, smál se stejným věcem jako já, z ramínka ze šatníku mi vyrobil dřevěnou kuši. S tetou jsem sedával v pokoji, kde přijímala návštěvy. Vždy se opakoval stejný rituál, teta servírovala čaj v malovaném porcelánovém servisu a k němu výborné zákusky a koláče, které napekla. Narozdíl od jiných dětí z řad širokého příbuzenstva mě bavilo nehnutě sedět a poslouchat tetino vyprávění. A když už jsem přecijen ztratil pozornost, díval jsem se na obraz s rozbouřeným mořem, který visel na zdi předemnou. Dalo se na něj dívat pořád dokola a stejně mi připadl zajímavý.

Když mi bylo 6 let, pozval mě strýc (mámin bratranec z druhého kolene) - akademický malíř - na svou vernisáž. Zaujal mě zde obraz Ostrov Gigantov, na kterém bylo opět fascinující rozbouřené moře, přesně to jako na obraze u pratety. Díval jsem sa něj a strejda mi řekl, že moře představuje zapomnění - lidi, kteří žili, zemřeli a dnes se o nich neví. Na sloupech nad mořem sedí úspěšní lidé, kteří něco vytvořili a díky jejich práci se na ně nezapomnělo. Tento motiv mi zůstal v hlavě dodnes.

Obr. 1: Sloupy v moři zapomnění

Když jsme přemýšleli co dát do pozadí stránky TRITON IT, napadl mě právě zmíněný motiv. Vždyť prací nás marketérů je, aby naši klienti byli zmíněné sloupy trčící z moře zapomnění. Chtěl jsem originální verzi, laděnou více do antiky, která navíc narozdíl od Gigantů bude mít správný poměr stran, aby šla digitalizovat a umístit do pozadí webu. Obraz jsem objednal od kamarádky Terky, perfektní akademické malířky, jejíž malby umí v lidech vyvolávat emoce. Výsledek předčil moje očekávání, Terce se dle mého názoru podařilo ještě prohloubit dojem z obrazu. Zmíněný obraz můžete vidět naživo v naší zasedačce :)