Konečně máme po dvou letech hezčí a modernější web pro TRITON IT. Marek dnes v duchu našich předsevzetí dokončil změnu designu pro náš firemní web. Vycházel ze staršího, osvědčeného layoutu, u kterého si zákazníci chválili, že jasně vidí, co nabízíme. Marek layout zjednodušil, graficky vylepšil a přidal více interaktivity.
Obr. 1: Původní verze webu TRITON IT.
Z celého webu byla odebrána zbytečná tlačítka, která byla buď nahrazena interaktivními prvky, nebo odkazováním z textu. Odstranili jsme jednolité barevné plochy v pozadích, které na některé návštěvníky působyly ala 90-tá léta. Odstranili jsme stínování textu, rozšířili nabídku služeb, zpřehlednili kontakt i reference, do kterých jsme přidali naše fotky. Společnou cílovou stránku pro reference jsme rozdělili podle jednotlivých firem a vytvořili tak základ pro podrobnější případové studie.
Abychom dostáli svým předsevzetím, pustili jsme se začátkem září do týmového focení. WebMedea services (WMS) je o lidech, kteří řeší digitální strategie pro lidi. No a ti lidé být vidět :). Však už se nás s Pepou také v Movisio zeptali: "WMS, nejste to jen vy dva, že ne?". No, skoro, ale nejsme....;)
Obr. 1: Tým WebMedea services s.r.o., k 5.9.2017
Chvilku jsme přemýšleli, jak focení pojmout. Věděli jsme, že nechceme být za zadumané manažery v zasedačce, ani za experty na gauči. Pepa s Petrou přišli s perfektním nápadem: "Tak se vyfoťme na dětském hrišti", všechny nás to nadchlo. Tommy domluvil fotografa Tondu Půlkraba na úterý 5.9. 8:30. Jako místo akce jsme vybrali lesopark Řepy. Věděli jsme, že je tu hezky a díky vzdálenosti od domů a mateřských školek sem v danou dobu chodí málo lidí.
V úterý nám počasí vyšlo, sluníčko, na obloze ani mráček. V parku dle předpokladů téměř prázdno, jen jeden starší pár si v 9 hodin dopoledne u ohníčku opékal buřty. Rozprostřeli jsme se po place a ihned začali vymýšlet situace na focení. Byla to zábava a dost jsme se u toho nasmáli, především díky vtipným poznámkám Pepy a Tommyho :)).
Obr. 2: Tommy (uprostřed), Marek (vlevo), já (vpravo) 5.9.2017
Tonda nás trpělive usměrňoval, rozmisťoval a fotil. Výsledkem je velké množství tematických fotek, kterými se již brzy pochlubíme na webu WMS. Aby Triton nezůstal zkrátka, udělali jsme pár profilových fotek i pro jeho připravovaný redesign. Teď už se nemůžu dočkat, takže pořád otravuji Petru a Marka, kdy už dokončí design WMS a redesign Tritonu.
V polovině naší dovolené jsme se s Káťou z Mikulova přesunuli do lesů města Brna, konkrétně na Babí lom. K našemu stromu jsme směrem od Kuřimi jeli tři kilometry lesem, stejně nás na místě příjemně překvapil všudypřítomný klid. Kolem nás se rozprostíralo hrobové ticho, semtam se ozval nějaký zvuk lesa, spadl list, zapraskala větev, zaťukal datel, nebo zazpíval ptáček. Zanedlouho dorazila paní z lesní stráže, předala nám klíče od domu na stromě a my se mohli jít ubytovat.
Vid. 1: Náš příjezd na TreeHouse Babí lom, 29.8.2017. Slyšíte to ticho? :)
Momentálně se v lokalitě Babí lom nacházejí tři stromové domy. Ten "náš" (TreeHouse č.1 - Babí lom) je nejvýše položený, je vystavěn kolem kmene statného buku ve výšce sedmi metrů. Na terasu domu vede točité schodiště se 40-ti schody. Z terasy je možné vstoupit do útulné obytné místnosti s manželskou postelí a válendou, nebo navštívit toaletu se suchým WC.
Vid. 2: TreeHouse Babí lom v noci, 29.8.2017.
Poté, co jsme se na stromě rozkoukali, vydali jsme se na průzkum do nedalekého okolí. Postupně jsme nalezli dva zbylé stromové domy, které jsme si z dálky prohlédli, abychom nerušili jejich obyvatele. Cestou zpět jsme jedli všudypřítomné sladké ostružiny a sbírali suché dříví a šišky. Po našem návratu ke stromu jsme si na nedalekém ohništi rozdělali ohýnek, na kterém jsme si opekli dva buřty z Ivanovického Globusu :). Pak jsme společně seděli u ohniště poslouchali praskání dříví a pozorovali stmívání v lese. Když Slunce zašlo za obzor, uhasili jsme poslední žhavé uhlíky a vylezli jsme si do stromového domečku. První noc jsme nemohli usnout, nastražovali jsme uši a poslouchali jsme každé prasknutí v lese. Já zabral jako první, Káťa pak prý slyšela zvířata, která chodila pít k blízkému jezírku.
Obr. 1: Ráno na terase TreeHouse Babí lom, 30.8.2017.
Po probuzení jsme vyrazili na prohlídku Punkevních jeskyní, kam jsme od parkoviště sjeli lanovkou. Káťa zde ještě nebyla a já naposledy ve čtyřech letech, takže prohlídka jeskyně, propasti Macocha i následná jeskynní plavba po říčce Punkvě pro nás byly velkým zážitkem. Po prohlídce jsme pěšky pokračovali do blízké Kateřinské jeskyně a odtud zpět nahoru k parkovišti Macocha.
Obr. 2: Vchod do Kateřinské jeskyně, 30.8.2017.
Po našem návratu na Babí lom, jsme si šli na chvilku zdřímnout na strom. Probudil nás až řev starší paní: "Lubošiíí, tady něco jée, pojď séeeem, děléeej", "No co to tady jéee, to je nějakáá chatka a je na stroměéé, no pojď séém k tomu, honééém", "Panebožééé, tak takto dneska lidi žijííí, jako nějací indiániíí, staví si takovéto domy a v tom pak bydlííí, to by člověk nevěřil", "A tady to mááá dvířká, otevři toó a vylezeme tááam". To už bylo na Káťu moc, seskočila z postele a zadupala. Pak už bylo slyšet jak se hlas vzdaluje, až se kolem rozhostilo opět příjemné ticho.
Obr. 3: Pohled z rozhledny Babí lom směrem k Brnu, 30.8.2017.
V podvečer jsme se vydali na rozhlednu Babí lom. Už samotná cesta po skalní hřebenové stezce, která mi místy připomínala cestu do Mordoru, pro nás byla dobrodružstvím. Není divu, že se o babím Lomu traduje, že jej vytvořily ježibaby. Z rozhledny jsme pak obdivovali překrásný výhled na Brno. Zpět ke stromu jsme se vrátili již za soumraku, rozdělali jsme oheň, rozpekli si na něm housky a dojedli naše zásoby zeleniny a sýrů. Zavzpomínali jsme společně, jak jsme se přesně před 9-ti lety potkali. Za tmy jsme si vylezli do našeho stromového příbytku, abychom zde strávili druhou a poslední noc.
Poznámka: Pokud si do Google zadáte klíčové slovo "propast macocha", nalezne se Vám mikroweb propast-macocha.cz, který vlastní affiliate baron Jan Kříž. Oficiální stránky naleznete na Správě jeskyní ČR, nebo na webu Moravského krasu. O tom jak WebMedea umí rozkrývat online majetek a aktivity affiliate baronů napíši v jednom z budoucích zápisků.
Jako dárek jsem od Káti o minulých Vánocích dostal dvoudenní pobyt v Treehouse Babí Lom naplánovaný na naše 9-ti leté výročí 31. srpna. Přidali jsme ještě dva dny v Mikulově a udělali si příjemnou dovolenou na Jižní Moravě.
Hned po probuzení v penzionu Panorama, kam jsme dorazili předchozí večer, jsme nasedli do auta a vyrazili směr Lednice. Dorazili jsme kolem osmé, tedy hodinu před otevřením a měli jsme tak možnost projít si o samotě krásné francouzské předzahrady lednického zámku.
Obr. 1: Francouzské předzahrady lednického zámku, 28.8.2017.
Obr. 2: Káťa v Lednici, 28.8.2017.
Následovaly prohlídky reprezentačních prostor zámku a obytných prostor Lichtenštějnů. Těm už zámek nepatří, roku 1945 jim byl majetek vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Zůstalo jim Lichtenštejnsko, kde na rodovém hradě Vaduz žijí dodnes. Pokud by Vás také zajímalo, jak Lichtenštějnové k vyvlastněným majetkům na Moravě vlastně přišli, pak vězte, že to bylo už v roce 1249, kdy Jindřich I. z Lichtenštejna državy získal za svou oddanost od Přemysla Otakara II. Od té doby Lichtenštejnové patřili mezi německy mluvící šlechtu zemí Koruny české. Na svůj původní rodový hrad Lichtenštejn to tehdy něměli daleko, protože původně pocházeli z Dolního Rakouska, které s Moravou sousedí. Území, které se v současnosti nazývá Lictenštenjskem si zakoupili až na počátku 18.století.
Obr. 3: Pohled z lednického minaretu směrem k zámku, 28.8.2017.
Po prohlídkách jsme zamířili do rozlehlé anglické zahrady a místnímu známému minaretu. Procházka nám i s výstupem na minaret zabrala zhruba dvě hodiny. Poté jsme se vrátili zpět do Mikulova. Cestou jsme se však poutači u silnice nechali navést k rodinné farmě Pálava, kde vyrábí lahodné domácí sýry a prodávají místní víno Vican. U vchodu mají i fotku s Pohlreichem ;). Nakoupili jsme zde s Káťou vína rodičům a sýry pro sebe (ty by se nám na Treehousu zkazily). Já si do úkolovníčku poznamenal, že WebMedeu musíme naučit chodit na .wine domény :).
Obr. 4: Kaple sv. Šebestiána na Svatém kopečku, Mikulov, 28.8.2017
Odpoledne jsme vystoupili na Svatý kopeček, který k Mikulovu "sklouzl" při vrásnění Alp a Karpat, a proto je geologicky starší, než krajina pod ním. Odtud jsme obdivovali krásu Mikulova a okolní krajiny. Byly jsme rádi, že plán odtěžit celý Svatý kopeček na vápenec vzal už dávno za své. Po příjemné procházce večerním Mikulovem jsme zašli na výbornou večeři a víno do Aquairum Relax Mikulov.
Obr. 5: Pohled ze Svatého Kopečku směrem k Lednici, 28.8.2017
Následující den jsme zahájili prohlídkou místního zámku. Zámek původně patřil také Lichtenštejnům, roku 1560 byl však prodán a roku 1575 jej Rudolf II. daroval rodu Ditrichštejnů, ke kterému se ve svém blogu ještě vrátím :). Návštěvu Mikulova jsme završili návštěvou jeskyní Na Turoldu. Pak jsme už vyrazili směr Brno a Treehouse.
Zakládám si osobní blog. Proč? Důvodů mám několik. Pominu-li fakt, že rád píšu, tak spouštěcí impuls nastal v jeden sychravý letní večer v hospodě, kde jsme společně s Pepou a Lukášem debatovali o naší aplikaci WebMedea. Lukáš nám tehdy řekl:
"Kluci neberte to osobně, ale kdybyste za mnou přišli z ulice, nebavil bych se s Vámi, protože bych si myslel, že jste podvodníci. WebMedea má naprosto šílený web, na kterém nic není. Nikdo neví, že pod tím je celá Vaše aplikace se zajímavými pilotními klienty. U Tritonu je vidět, že něco děláte, nějaká historie, zákazníci, ale prezentace je styl devadesátky, neoslovuje mě to a nevidím za tím ty lidi."
S těmi devadesátkami tedy nesouhlasíme, to nám Lukáši pár let přidej ;)) ...ale museli jsme s Pepou uznat, že má Lukáš pravdu. V Tritonu děláme digitální marketing - designujeme weby, vymýšlíme příběhy, plánujeme kampaně - no a sami jsme tedy pořádná kovářova kobyla. Pro samou práci pro klienty a vývoj WebMedea jsme zanedbali svou vlastní propagaci. A to zní jako hodně špatná výmluva, že? ;)
Na týmové poradě jsme si položili otázku, jak sami na sebe působíme. Na odpovědích jsme se shodli:
Triton je neosobní - pracujeme s lidmi, ale na webu žádní lidé vidět nejsou,
Triton je povrchní - chybí příběhy za zajímavými referencemi,
Triton je neaktuální - v součásné době realizujeme širší spektrum služeb,
Triton je nesrozumitelný - mícháme malé a velké klienty,
Triton je uzavřený - řešíme pro klienty linkbuilding, ale sami nelinkujeme,
WebMedea je de facto neexistující produkt,
obchodně realizační tým WebMedea spadl z Marsu - je bez identity.
Najednou jsme si uvědomili, že tato situace nám ztěžuje každodenní práci:
pro Tommyho je složitější získávat nové klienty,
Triton oslovují především firmy, které chtějí ušetřit za reklamku,
SEO si u Tritonu klienti objednávají, až si vyzkouší spolupráci na kampaních,
WebMedea získává pilotní klienty převážně na bázi osobních vazeb a obchodních vztahů Tritonu.
Dali jsme tedy dohromady východiska:
Triton je 3 roky na trhu, získal zajímavé reference,
tým WebMedea připravuje propagační strategie pro klienty zvučných jmen,
produkt WebMedea potřebuje čas na dopilování pro koncového uživatele,
profesionální služby nad produktem WebMedea je možné prodávat rovnou,
tým WebMedea potřebuje aktivní propagaci co nejdříve,
Triton musí změnit způsob propagace.
A naplánovali, jak budeme dále postupovat:
aby se oddělil produkt WebMedea a nadstavbové služby, bude vytvořena prezentace WebMedea services,
aby se obě firmy přiblížily lidem, vzniknou nové prezentace, založené na lidech, fotkách a případovkách,
aby se odkryli lidé za oběma firmami, založí si zatím alespoň Michal a Marek osobní blogy,
aby se Triton více provázal se svými klienty, postupně vznikne skupinka mini projektů propagující společné zájmy.
Důvodem vzniku tohoto blogu samozřejmě není jen odškrtnutí si jednoho bodu v akčním plánu. Budu zde pravidelně psát o tom, jak se nám po vytyčené cestě daří kráčet. O tom, jaké nás potkali úspěchy i překážky. Občas odhalím něco ze zákulisí vývoje WebMedea, nebo se také vrátím do minulosti k tomu, jak naše společné podnikání začalo.
